Únor 2016

Sněhuláček POVSTAL!

11. února 2016 v 16:05 Krtčí říše
Zdravím a doufám, že někdo z vás, mí milí, ještě žije. No na výběr nemáte, tak co...
Dnes bylo celé metro pro krtky úplně zablokované, protože se vlivem mrkve propadl strop. Mrkev je úhlavní nepřítel krtků, protože roste do země a tak občas proboří právě nějaký takový strop a kdo by se s tím pak štval, že ano. Jednoduše tahle mrkev provrtala zem rychleji než jakýkoli zubař provrtá vaše černé zuby. Král Krteček se dovrtal na místo nehody a mrkev si vzal stranou. Momentálně je v podzemní věznici a já spolu s Běluchou (pravou rukou Krtečka) jsme dostali za úkol, udělat výslech.

Jdu směrem k mrkvi ležící bez hnutí na zemi. Bělucha se smíchem prožívá v rohu místnosti své záchvaty pláče a vztekle líbá podlahu. Mrkev mlčí.
"Takže, mrkvi, proč jsi provrtala strop metra pro krtky?" spustím.
Mrkev nejprve nechce promluvit, ale potom z ní dostaneme děsivou zprávu.
Král Sněhuláček, který měl být už 173 let po smrti, povstal v plné své síle a ovládl všechnu zeleninu v okolí. Včetně třešní a králíků. Hrůzovláda celeru byla sice zastavena, ovšem na zeleninový trůn teď usedl Sněhuláček.
Ihned jsem to oznámil Krtečkovi.
"Nejspíš budeme muset kontaktovat Zeleninovou federaci. Mám rád poníky!" prohlásil na čajovém dýchánku schůzi Krteček, ale nikdo ho neslyšel, protožen byl na schůzi zcela sám. Až na Běluchu, který se se smíchem snažil sepsat dopis na rozloučenou. Jedno je ale jasné... Jestli Sněhuláček opravdu povstane ve své původní síle, bude s pomocí zeleniny moci ovládnout jak Krtčí říši, tak také Plesnivou říši a všechny země z Pečivové delegace.
Konec hlášení, všichni vrtací krtci nechť se vrátí k vrtání metra pro krtk
Howgh.

Baví mě žít v Krtčí říši...

1. února 2016 v 13:40 Krtčí říše
Baví mě žít. Baví mě, být obyvatelem Krtčí říše. Baví mě, když se procházím metrem pro krtky. Víte, my krtci jsme asi stokrát inteligentnější rasa než lidé a kočkovité šelmy zmutované s igelitovou taškou. Naše podzemní tunely sahají opravdu hluboko, tak hluboko, že král Krteček má ze svého sídla výhled na zemské jádro. A když už jsme u toho zemského jádra, tak právě to nám dává světlo, takže je pro nás něco jako pro lidi slunce.
Včera jsem se příšerně přejedl žížal, řeknu vám, že žížalová omáčka v kombinaci s nežížalovou omáčkou je opravdu... opravdu výtečné projímadlo. A jak jsem potom lezl ze země, vystrčil jsem čumák na denní světlo, uvědomil jsem si, že mě nejvíc baví žít kvůli tomu, že stejně nikdo o Krtčí říši pořádně neví, takže jsme celkem v bezpečí. Jenže pak jsem si to uvědomil. Jel jsem nad zem metrem pro krtky a vystoupil jsem o stanici předem. To by tak nevadilo, ale já jsem vystoupil na území Plesnivé říše! Jeden z těch odporných oslizlých obyvatel se ke mně začal tiše plížit, další se valili ze strany. Naštěstí se znám s Gandalfem, takže s jeho pomocí jsem to nějak zvládl, ale noční můry o koťátkách budu mít nejspíš nadosmrti...
Pokud jste v tomhle článku nenašli důležité informace, které potřebujete k přežití, vaše blogy se řadí na seznam nepřátelsých!
Howgh!